Návrat do Paříže byl lepší, než čekala. „Bála jsem se, že se mi budou vracet smutné vzpomínky z olympijského finále. Trošku se mi to děje, ale ne moc,“ přiznala Gabriela Satková, která tu před necelým rokem dojela mezi singlířkami sedmá. S podobnými pocity nyní odjížděl na mistrovství Evropy také Jiří Prskavec, olympijský vítěz z Tokia se loni ve francouzské metropoli na stupně vítězů mezi kajakáři nevešel. „Návrat byl ale v pohodě, asi už jsem si to v sobě uzavřel,“ řekl. Evropský šampionát proběhne v Paříži od 14. května do 18. května.
V sezoně 2025 zažívá svůj dosud největší sportovní úspěch – poprvé je součástí seniorského reprezentačního týmu. Jednadvacetiletá závodnice Adriana Morenová z USK Praha překvapila konkurenci i samu sebe.
Někdo se směje, jiný polyká slzy. Nominační boje skončily. Jedni slaví splněný sen, druzí hledají sílu jít dál. Co všechno stojí za konečnou podobou reprezentačního týmu? A s jakými emocemi se musí vyrovnat ti, kteří zůstali těsně za jeho hranicí?
Byla první, kdo věděl, že se pro letošní rok stane součástí reprezentačního týmu. Po třech závodech Českého poháru Skupiny ČEZ se v Troji mohla naplno radovat. Martina Satková totiž ukázala svou sílu, když na Trnávce brala druhé, respektive první místo a v sobotním závodu v Troji dojela druhá. „Je to úplně skvělé, spadl mi velký kámen ze srdce,“ říkala.
